Za poslední rok vystřídal čtyři kluby. Naposledy se představil v barvách německého SG Motor Cunewalde, odkud se po půlroční anabázi vrátil zpět k Ploučnici. Řeč je o dvaadvacetiletém středopolaři Martinu Válkovi, jenž se rozhodl pro návrat do Arsenalu. „Hlavním důvodem byla nová trenérská dvojice a těšil jsem se i na kluky v kabině,“ říká Válek.
Martin Válek odehrál sezonu 2014/2015 mimo katastrální území České Lípy. Na podzim minulého ročníku působil v Novém Boru, Jestřebí a krátce se mihl také v Doksech. Jaro pak strávil za hranicemi naší republiky, konkrétně v německém klubu SG Motor Cunewalde.
Proč ses v zimě rozhodl odejít do Německa?
To bylo jednoduché. Chtěl jsem zkusit něco nového a dostal jsem nabídku, které se žádná z Čech nevyrovnala, a tak nebylo nad čím přemýšlet.
Jak zpětně hodnotíš své působení v Německu?
Nebylo to špatné. Myslím, že jsme za poslední čtyři sezóny udělali nejlepší výsledek. Hrál jsem pravidelně, dal pár gólů, takže z tohoto pohledu to hodnotím kladně.
Co ti angažmá u našich západních sousedů nejvíce dalo?
Jestli mi to něco dalo? Snad jen, že jsem měl možnost poznat, jak se dělá fotbal jinde, jiné prostředí, jiný životní styl. Na tohle budu rád vzpomínat.
Jaký byl hlavní důvod tvého návratu k Ploučnici?
Jednoznačně nová trenérská dvojice. Vedli mě v dorostu, znají mě, já znám je. Vědí, co umím a co můžou čekat. Já se je jen pokusím nezklamat a plnit do puntíku to, co po mně budou chtít. Spolupráce s nimi mě baví, ale samozřejmě jsem se těšil i na kluky v kabině, i když za ten rok je ten tým úplně jiný.
Máte za sebou letní přípravu, ve které jste odehráli šest přípravných zápasů s bilancí tří vítězství a stejného počtu porážek. Jak bys ji zhodnotil?
Máme hodně mladý tým, takže se nemůžeme divit, že jsou ty výsledky jako na houpačce. Samozřejmě tenhle poslední týden to je neomluvitelná věc, ale třeba je to pro nás dobře. Před těmi zápasy jsme byli dost nahoře. Tohle nás vrátilo zpátky na zem a v nedělní generálce to bylo úplně o něčem jiném. Když budeme pokorní, zodpovědní a pracovat jeden za druhého, tak můžeme překvapit.
Do krajského přeboru postoupili tři nováčci: Lomnice, Hejnice a Frýdlant. Co čekat od těchto soupeřů?
Abych byl upřímný, tak vůbec netuším. Neviděl jsem hrát ani jeden tým. Spíš mě mrzí, že do soutěže nepostoupila Mimoň. Šest bodů bychom měli jistých.
V krajském přeboru znovu dojde na derby s Doksy, kde jsi dříve působil. Budete se před zápasem s bývalými spoluhráči hecovat, resp. proběhne nějaká sázka?
Já za Doksy nastoupil jen jednou. (smích). Bylo to poslední kolo podzimu doma v té době s první Chrastavou. Do zápasu jsem šel hned na začátku druhé půle za stavu 0:1. Dal jsem gól a nakonec jsme ten zápas otočili a zaslouženě vyhráli, takže na to vzpomínám rád. Kluky z Doks znám, vždycky se na ně těším. Ty zápasy mají dobrou úroveň.
Do Arsenalu se po několika letech vrací Vojtěch Brož, s kterým sis zahrál za futsalové F. A. Zole ve druhé lize. Jak se těšíš na obnovenou spolupráci s ním?
Moc! Už teď v přípravě je radost s ním hrát. Vojta je hrozně rychlý a silný fotbalista. Do každého souboje jde naplno, nic nevypustí. Dlouho nehrál, ale je to velká posila. Myslím, že se od něho máme na co těšit.
Kladeš si nějaké osobní cíle do nadcházejícího ročníku?
Nechci na sebe vytvářet nějaký zbytečný tlak. Chci být na hřišti rozdílovým hráčem, ale nejdůležitější je, aby se dařilo týmu.
S jakým cílem vstoupíte do sezony 2015/2016?
Půjdeme od zápasu k zápasu a uvidíme. Svůj cíl mám, ale nechám si ho zatím pro sebe.